FacebookInstagramLinkedIn
KategorieBrandsStores

Hranici nespokojenosti se svým zevnějškem lze posunout

09.04.2020

Chirurgie Entner je soukromé chirurgické pracoviště, kde se provádějí výkony z oblasti obecné, estetické a plastické chirurgie, převážně v lokálním znecitlivění. Svým klientům poskytuje kosmetické výrobky MUDr. Entnera pro následnou péči o pleť. Vzhledem k dlouholeté chirurgické praxi pana primáře Entnera v zahraničí se snaží dopřát pacientům v ČR srovnatelnou péči, jakou byl zvyklý poskytovat svým klientům např. v Německu. Individuálně přistupuje ke každému, kdo má zájem se nechat ošetřit. Od malých zákroků, typu oprava staré jizvy, odstranění výrůstků na kůži až po odstranění přebytečné kůže na horních i dolních očních víčkách, liposukce problematických partií, chirurgické odstranění pocení u žen i mužů, modelaci prsou apod.

Hranici nespokojenosti se svým zevnějškem lze posunout

Zvětšení prsů pomocí implantátů (augmentace)
Jedná se a druhou nejčastější operaci v estetické chirurgii po liposukci. Jen ve Spojených státech bylo v roce 2018 provedeno více jak 750 000 zvětšení prsu za použití implantátů. Historie této metody je dlouhá. V roce 1962 byl vyvinut silikonový implantát firmou Dow Corning. Od té doby šel vývoj někdy dosti klikatou, ale stále vpřed mířící cestou. První implantáty byly naplněné silikonem, který byl sice elastickým, ale poměrně tvrdým silikonem. (i v Česku vědec Otto Wichterle a jeho tým vyrobili několik silikonových implantátů).

Cílem dalšího vývoje bylo vytvoření silikonu ve formě gelu tak, aby implantáty uložené v prsu měly přirozený tvar a byly přirozené i na dotek. Na konci sedmdesátých let došlo k poměrně nečisté kampani proti silikonovým implantátům, kdy konkurence firmy Dow Corning tvrdila, že v důsledku augmentace dochází někdy k bolestem hlavy, únavě, zánětům kloubů a celé řadě dalších symptomů. Ve Spojených státech bylo proto zakázáno používání těchto silikonových implantátů a používaly se implantáty naplněné fyziologickým roztokem. Výsledky byly samozřejmě podstatně horší než u implantátů silikonových. V Evropě nedošlo k takovému extrému, ale pochyby a nejistota zůstaly. Po několika letech se prokázalo, že veškeré výše popsané symptomy nemají se silikonovými implantáty nic společného.

Přelomovou fází byl vývoj polotekutého silikonu (cohesive gel), kterým implantáty začaly být naplňovány. Další novinkou byly implantáty se strukturovaným povrchem jejich obalů. Je zajímavé, že ve Spojených státech se tento typ implantátu používá podstatně méně než v Evropě. Začaly se vyrábět implantáty různých tvarů. Dnes firmy, které vyrábí tyto implantáty, často nabízí 20-30 i více typů implantátů. Je proto někdy i pro erudovaného operatéra dosti těžké, se v tomto množství vůbec vyznat.

V poslední době se ve velmi malém množství u operovaných pacientek, které mají implantáty s drsným obalem, objevil anaplastický velkocelulární lymfom a je zajímavé, že jeho výskyt u implantátů s hladkou stěnou praktický neexistuje. Okrajově je možno se zmínit i o zvětšení prsou za použití vlastního tuku. Dá se říci, že se jedná o metodu finančně i časově náročnou, která nedosahuje kvality výsledku při použití silikonových implantátů. V případě jasné indikace augmentace je postup poměrně jednoduchý. Operatér doporučí polohu implantátu (implantát je možno uložit pod prsní žlázu, pod sval a nebo částečně pod sval i pod žlázu), dále se s pacientkou domluví na velikosti implantátů a na vedení řezu, odkud pak vytváří potřebnou kapsu pro uložení implantátů.

V současné době je víc jak 80 % operací prováděno z podprsního řezu. Tento přístup je nejšetrnější, nejpřehlednější a také prakticky garantuje možnost kojení po operaci. Operace se provádí v celkové narkóze a trvá běžně asi jednu hodinu. Většinou pacientka zůstává přes noc na klinice. Po operaci je vhodné nosit podprsenky, které jsou již vyráběny za tímto účelem.

Je dobré si uvědomit, že konečný vzhled prsou po operaci je otázka několika měsíců. Plné pracovní zatížení pacientky i sportování začíná tehdy, když nemá obtíže, což je většinou za 3 až 4 týdny. Pooperační komplikace jsou minimální, pohybují se většinou kolem 1 %. Životnost implantátu je relativně dlouhá (cca 15-20 let), avšak tak jako u všech výrobků i zde může dojít poškození obalu implantátu dříve, což sice nevede k vytečení silikonu, ale přesto může pacientce způsobovat obtíže. Je proto vhodné nejpozději po 10 letech provádět pravidelné mamografické kontroly.

Více na webových stránkách
www.chirurgie-entner.com