Celková výroba tepla v Česku dosáhla v roce 2025 přibližně 137 PJ. Zatímco využití hnědého uhlí dál ustupovalo, výroba tepla z biomasy rostla výrazně rychleji než celý trh. Poslední podrobná statistika MPO zároveň ukazuje, že česká energetika v roce 2024 spotřebovala 3,37 milionu tun dřevního odpadu, štěpky a pilin, o více než 22 % více než v roce 2020.
Biomasa tím postupně mění svou roli. Z paliva využívaného především v lokálních zdrojích se stává významná součást transformace velkých teplárenských soustav a průmyslových provozů.
„Biomasa se stává důležitou součástí energetické bezpečnosti. Na rozdíl od zemního plynu jde převážně o lokálně dostupné palivo, které lze poměrně jednoduše skladovat. Provozovatelé energetických zdrojů si tak mohou vytvářet zásoby přímo v místě spotřeby a snižovat svou závislost na krátkodobých cenových výkyvech na mezinárodních trzích,“ říká Rostislav Krempaský, ředitel obchodu s biomasou z ResInvest Commodities.
Stabilní výroba nezávislá na počasí
Jednou z hlavních výhod biomasy je řiditelnost výroby. Na rozdíl od větrných a solárních zdrojů může teplárna nebo elektrárna spalující biomasu vyrábět podle aktuální spotřeby a není přímo závislá na počasí.
Palivo lze zároveň skladovat přímo u zdroje. Biomasa tak kombinuje vlastnosti obnovitelného zdroje s možností stabilní výroby tepla a elektřiny, což je důležité především pro městské teplárny a průmysl s nepřetržitou spotřebou.
„Přechod na biomasu dává největší smysl tam, kde existuje stabilní lokální zdroj paliva, vhodná energetická infrastruktura a dlouhodobá spotřeba tepla. Typickým příkladem jsou městské teplárny, průmyslové areály nebo provozy, které potřebují teplo a elektřinu vyrábět nepřetržitě,“ doplňuje Krempaský.
Strakonice ukazují, kam se může teplárenství posunout
Příkladem rozsáhlé transformace je Teplárna Strakonice. Ještě před několika lety patřilo uhlí mezi její hlavní paliva. V roce 2025 už fosilní paliva představovala méně než 0,5 % palivového mixu a spotřeba biomasy dosáhla historického maxima.
Změna palivové základny se výrazně promítla také do emisí. Teplárna v roce 2025 vypustila 1 764 tun CO₂, zatímco v roce 2021 to bylo 33 748 tun. Během čtyř let tak emise klesly téměř o 95 %.
Strakonice současně ukazují, že odchod od uhlí nemusí znamenat opuštění řiditelné energetiky. Biomasa umožňuje zachovat klasický teplárenský model se stabilní výrobou a současně výrazně snížit využívání fosilních paliv.
„Příklad Strakonic ukazuje, že odklon od uhlí nemusí znamenat přechod k méně stabilní výrobě závislé na počasí. Biomasa umožňuje zachovat řiditelnou výrobu tepla a současně využívat palivo pocházející převážně z regionálních zdrojů,“ uzavírá Krempaský.
