Prozkoumávání a dokumentaci života pod vodou se věnuje i fotograf a potapěč Jakub Sláma. Fotit začal v 17 letech a od krajinek při cestování se postupně dostal k podmořské fotografii. Hledal poklady na dvě lamanchského kanálu, objevoval potopené vraky a během let, kdy žil v Austrálii, se věnoval i konzervačním projektům zaměřených na ochranu korálových útesů. Jak sám uvádí, změn ekosystému si při návratu na stejná místa všímá neustále. „Potápěl jsem se na Velkém bariérovém útesu, kde ubývá ryb a korály nevypadají zdravě. Má to mimo jiné za následek, že dravé ryby nemají dostatek potravy na otevřené vodě, a proto se přibližují ke břehu,” upozorňuje Jakub Sláma.
Specializací a vášní Jakuba Slámy je ale objevování a prozkoumávání vraků námořních lodí, letadel či ponorek. „Vraky na jednu stranu fungují jako oáza pro život, na jedné ztroskotané lodi lze nalézt celý ekosystém. Jsou to fascinující pomníky určitých momentů lidské historie, ale nelze odhlédnout od toho, že představují i ekologickou hrozbu,“ říká Sláma. Například potopené lodě z druhé světové války jsou totiž stále naloženy municí a mají nádrže plné paliva, které může unikat. Vraky pod vodou chátrají a hrozí jejich rozlomení a znečištění okolního ekosystému. To ohrožuje třeba státy Mikronésie, které jsou závislé na rybolovu, ale v blízkosti se nachází vysoká koncentrace vraků z 2. světové války. Stačí jeden tajfun a celá oblast může být existenčně ohrožena.
„Existují firmy, které dokáží palivo odčerpat, ale je potřeba, aby byly vraky dobře dostupné a bylo v nich dostatek vytěžitelného materiálu, aby se tato operace vyplatila. Je to časovaná bomba, na vracích je vidět, jak se po 80 letech rozpadají,“ upozorňuje Jakub Sláma. Jako další příklad, který za svou potapěčskou kariéru spatřil na vlastní oči, je vrak bitevní lodi japonského císařského námořnictva Nagato, jediná japonská loď, jež “přežila” 2. světovou válku a potopena byla při sérii jaderných testů u atolu Bikini. „Místní okolí je naprosto fascinující, říkám tomu kombinace Černobylu a Jurského parku. Na jednu stranu nádherný tropický ráj, který byl však aktivitou člověka zcela znehodnocen pro život, kvůli radioaktivitě se tam nedá nic pěstovat,“ uvádí Sláma.
Přestože jsou vraky a jejich vliv na mořské prostředí jedním z témat, kterým se Jakub Sláma dlouhodobě věnuje, za ještě větší výzvu považuje budoucnost korálových útesů. Právě korály totiž tvoří základ celých podmořských ekosystémů a jejich úbytek má dopad na tisíce dalších druhů. Ochrana a obnova korálových populací proto patří mezi klíčové oblasti, na které se dnes zaměřují vědci, neziskové organizace i technologické společnosti.
Z tohoto důvodu Společnost Canon poskytuje organizaci Nature Seychelles investice na výstavbu a provoz zařízení pro chov korálů a také zobrazovací technologie pro pozorování a dokumentaci vzorců a cyklů tření korálů. Cílem je, aby nové špičkové zařízení pro chov korálů vytvořilo genetickou banku odolných korálů a zdokumentovalo proces jako nikdy předtím.
Fotografie v článku jsou pořízené na Canon EOS R6 Mk I. Jakub Sláma se potápí na přístroji s uzavřeným okruhem CCR Liberty české firmy Divesoft se skupinou Liberty Divers Club.
