Slovinští vinaři představili v Praze to nejlepší ze své produkce

Více než 60 slovinských vinařů dostalo v pondělí 22. dubna jedinečnou příležitost prezentovat svá prémiová vína potenciálním českým obchodním partnerům. Na neformálním setkání v Kaiserštejnském paláci, které se konalo pod záštitou Velvyslanectví Slovinské republiky, bylo představeno na 374 vín ze všech tří slovinských vinařských regionů: Přímoří, Posáví a Podráví. Nechyběla ani ochutnávka dalších lokálních produktů, včetně 7 produktů z režimu jakosti EU, která přispěla k přiblížení atmosféry a kultury středoevropské země s bohatou historií i tradicí výroby vína.

Akci, jejímž hlavním cílem bylo prohloubit česko-slovinské obchodních vztahy, zahájila Tanja Strniša, velvyslankyně Slovinské republiky. Zdůraznila při tom, že předností slovinských vín je nejen lahodná chuť, ale také vysoká kvalita. Slovinsko se nachází přímo uprostřed evropské vinařské zóny a jeho klimatické podmínky, kvalitní půda a různorodý terén poskytují ideální prostředí pro pěstování vinné révy. Celková rozloha vinic na území Slovinska tvoří přibližně 22 300 hektarů, na nichž se pěstuje 52 různých odrůd, včetně několika autochtonních (původních). To nejlepší z místní produkce měly možnost ochutnat desítky podnikatelů a potenciálních obchodních partnerů z Česka. „Pevně věřím, že se nám dnes do Prahy podařilo přenést alespoň kousek slovinské vinařské tradice,“ uvedla Tanja Strniša.

Tradice i pestrost

Setkáním provázel nejlepší sommeliér Slovinska pro rok 2022 Valentin Bufolin spolu s šéfredaktorkou časopisu Víno & Styl Radanou Vítkovou, která je rovněž someliérkou. „Slovinská vína jsou stejně jako celá naše země charakteristická svou pestrou paletou chutí a vůní. Odráží naše přírodní dědictví i vášeň vinařů pro svou práci. Jsou to zkrátka vína s duší, která v sobě nesou esenci našich vinic a naší kultury,“ popsal Valentin Bufolin. Během degustace představili celkem 18 vzorků typických slovinských vín vyráběných jak tradičními, tak moderními postupy.

Slovinská vinařská tradice sahá až do období Keltů. V současnosti se produkce vína pohybuje okolo 90 milionů litrů ročně. Většina je přitom spotřebována na domácím trhu, exportováno je pouze 6 milionů litrů.

Řada vinařství napříč všemi regiony i v současnosti využívá tradiční metody výroby, aby tak byla zdůrazněna kvalita a charakter vín. Stále víc se prosazuje také produkce BIO vín, jejichž nezaměnitelná chuť oslovuje lidi po celém světě. Světový unikát si země drží také díky nejstarší vinné révě na světě Stara trta, která se nachází ve slovinském Mariboru, jednu z jejích odnoží lze najít i v Jižních zahradách Pražského hradu vedle sochy slovinského architekta Jože Plečnika.

Jedinečný výběr odrůd

Prolínání klimatických a půdních vlivů umožňuje slovinským vinařům diverzifikovat nabídku unikátních vín z více než 52 druhů vinné révy. Svými charakteristickými rysy se pak od sebe odlišují i vína z jednotlivých oblastí. K těm hlavním patří Přímoří, Posáví a Podráví.

Pro region Přímoří jsou typická spíše suchá vína odrůd Malvazija, Teran, Refošk a Vitovska grganja bohatá na minerály díky krasovému podloží a středomořskému podnebí.

Vína z Posáví se naopak pyšní lehkostí a vyšší kyselostí. Z odrůd je reprezentují například Metliška črnina nebo Cviček. Kromě toskánského Chianti je Cviček jediným vínem na světě, které má zákonem chráněné složení vína, a je to také jedno z mála vín na světě vyráběné jak z červených, tak bílých hroznů.

Přívlastky vín z Podráví příznivě ovlivňují termální prameny, díky kterým jsou vína silná a aromatická. Přesně taková je například odrůda Šipon, která se vyznačuje výrazným aroma zralého ovoce spolu s kořeněnými a minerálními tóny.

Více na: https://www.slovenia.info/en/things-to-do/food-and-wine/wines-of-slovenia